null Současné práce v národní přírodní památce Lom ČSA prospějí tamní přírodě

AOPK ČR, Správa CHKO České středohoří

Současné práce v národní přírodní památce Lom ČSA prospějí tamní přírodě

23. 3. 2026

Během podzimu a zimy se v národní přírodní památce Lom Československé armády rozběhly práce pro podporu ekologické obnovy a biodiverzity. Jsou součástí tzv. Souhrnného plánu sanací a rekultivací schváleného Báňským úřadem a provádí je těžební organizace.

Po ukončení těžby je totiž těžební společnost povinna provést sanaci a rekultivací území. Tedy odklidit těžební techniku a provést zabezpečení celého území proti svahovým sesuvům a vzniku nestabilit a následně provést rekultivace. Poté následuje úprava povrchu a rekultivace. V případě jedné třetiny plochy lomu ČSA bylo rozhodnuto o zapojení ekologické obnovy ve větší míře. Tedy namísto technicky prováděných rekultivací bude více využíváno přírodních procesů.

Aby území bylo co nejpestřejší, byly do plánu rekultivací zahrnuty opatření doporučená Agenturou ochrany přírody a krajiny (AOPK) ČR. Zlepšují odolnost území proti suchu a zároveň prospějí vzácným druhům ptáků, lindušce úhorní a bělořitovi šedému.

Zásadní je zpomalení a zadržování vody (foto1+2). Buduje se síť tůní, mělkých poldrů pro srážkovou vodu a jedna větší vodní plocha s ptačími ostrovy. Momentálně se pracuje především v severozápadní části území. Kvůli vybudování tůní je nutné někdy odklonit stávající vodní příkopy a využívat těžkou techniku, protože bez hrubých terénních prací se tyto aktivity neobejdou. Odstranil se více než kilometr plastových trubek, které převáděly vodu, a vodní režim byl obnoven v otevřeném korytě.

Hydrická rekultivace podle původního plánu předpokládala vznik jezera napouštěním z řeky Bíliny. Na základě bilančních studií zadaných Povodím Ohře s.p. však bylo konstatováno, že není v území k dispozici dostatek vody pro napuštění všech zbytkových jam a že není možné stanovit úroveň ustálené hladiny. V případě zbytkové jámy lomu ČSA studie Ministerstva zemědělství konstatovala, že nemá vodohospodářský význam a pro povodí by bylo pouze „klientem“, tedy pouze by bylo třeba odebírat vodu pro krytí odparu, podobně jako je tomu v případě jezera Most. Vyhlášení národní přírodní památky Lom ČSA neblokuje řízené napouštění. Bohužel návrh AOPK ČR alespoň na zaústění potoků z úbočí Krušných hor (např. Vesnického potoka), také nebyl do Souhrnného plánu sanací a rekultivací zahrnut z důvodu odběrů vody na těchto tocích a z důvodu stability svahů. 

Další zásahy jsou spojené se strháváním vegetačního krytu s dominantním porostem expanzivní trávy třtiny křovištní (foto 3). Pokud totiž vytvoří jednolitý porost, mohou zhoršit podmínky pro další druhy rostlin a živočichů. Jedná se o managementový zásah za pomoci buldozerů a bagrů. Stržená hmota se prozatím shrnuje do velkých hromad. Ty se budou dále tvarovat do menších hřbetů a hromad tak, aby napodobovaly rozmanité prostředí, které vzniklo velkostrojovou báňskou technologií.

Čerstvé zásahy mohou na první pohled působit rušivě. Většina plochy se ovšem zazelená ještě v letošní sezóně. Plánované práce budou probíhat do konce března, pak se kvůli ochraně probouzející se přírody přeruší a budou pokračovat zase na podzimu letošního roku.

Tvorba rozlivů, tůní a udržování otevřeného prostředí jsou důležité i pro jednoho z ikonických druhů ptáků posttěžební krajiny, slavíka modráčka středoevropského. První z nich se již do národní přírodní památky vrátili po zimě a obhlížejí nové tůně, které jim budou sloužit jako skoro domov na půl roku (foto 4).

Foto 1


Foto 2

Foto 3

Foto 4 - autor Michal Porteš