NPP Lom ČSA
Většina volné krajiny v České republice je dnes výrazně ovlivněna hospodářským využíváním a vyznačuje se nízkou biotopovou a druhovou rozmanitostí. Rozsáhlé monokulturní porosty – ať už lesní, nebo zemědělské – vytvářejí jednotvárnou krajinu s výskytem běžných druhů. Naproti tomu přírodně hodnotných lokalit v kulturní krajině, kde se příroda může v otevřeném prostoru vyvíjet samovolně, je naprostý nedostatek. Jedním z posledních rozsáhlých území s tímto potenciálem jsou nerekultivované plochy velkolomů hnědého uhlí v severních Čechách. Jedním takovým je i lom ČSA. Po ukončení skrývání nadložních zemin a těžby uhelné sloje se zde v nezrekultivovaných částech lomu samovolně vytvořilo mimořádně pestré prostředí – a to jak z hlediska topografie terénu, vodních poměrů, tak i rozdílné úživnosti výsypek. Mozaika stanovišť, od otevřených ploch přes lesostepní porosty až po vzrostlý les, je zásadním prvkem zachování druhové i biotopové diverzity území. Tento ekosystém rychle osídlilo pozoruhodné množství druhů rostlin a živočichů. Jen na nerekultivovaných částech bylo dosud zaznamenáno 269 zvláště chráněných a ohrožených druhů. Pro některé druhy ptáků, například lindušku úhorní či bělořita šedého, představuje toto území zcela zásadní hnízdiště s podílem v řádu desítek procent na celkové české populaci. Oba druhy lze považovat za deštníkové pro tento typ prostředí; jejich ochrana a cílená péče podpoří také druhy bezobratlých vázané na raná sukcesní stadia, zejména samotářské včely, pavouky, brouky a motýly. Významným atributem území je existence zachovalých zdrojových populací řady polních druhů ptáků, kteří zde našli náhradní stanoviště a mohou se, v případě pozitivních změn, šířit do okolní volné krajiny.
Na základě těchto přírodovědných hodnot chystá Ministerestvo životního prostředí vyhlásit národní přírodní památka Lom Československé armády (NPP Lom ČSA) o rozloze 12,3 km². Vymezení území vycházelo z pečlivého výběru, jenž reflektoval přírodovědecký potenciál lokality, realizované technické rekultivace, perspektivy dalšího využití a výsledky meziresortních konzultací.
V této části lomu probíhá tzv. ekologická obnova, jejímž hlavním principem je ponechání území samovolným přírodním procesům. Na vybraných plochách se zároveň počítá s aktivním managementem zaměřeným na podporu ohrožených druhů a zachování klíčových stanovišť. Takový přístup vyžaduje rozsáhlé plochy, které umožní dlouhodobou stabilitu populací bez nutnosti trvalých zásahů. V rámci praktické péče se plánuje především kombinovaná pastva velkých býložravců, narušování povrchu k blokaci sukcese (např. pojezdy těžké techniky), mozaikové kosení nebo výřez náletových dřevin.
Součástí národní přírodní památky je i vznikající nové jezero, které se bude napouštět přirozenou cestou – prostřednictvím podzemních přítoků a srážek. Oproti technické hydrické rekultivaci nabídne takto vzniklá vodní plocha členité břehy, mělčiny s ostrůvky, zátoky a litorální porosty, které významně posílí biodiverzitu a celkový dojem z přírodního prostředí lokality. Lom ČSA je k tomuto účelu ideální lokalitou – už nyní je z jeho zbytkové jámy nutné trvale odčerpávat značné množství podzemní vody.
Díky výjimečné přírodní hodnotě a neopakovatelnému krajinářskému geniu loci se NPP Lom ČSA stane v budoucnu i důležitým cílem pro návštěvníky. Nejprve je však nutné dokončit bezpečnostní sanace a přípravné rekultivační práce na další podporu pestrosti území a celkové práce spojené s likvidací lomu a ukončením hornické činnosti. Tyto práce by měly z velké části být hotovy do konce roku 2027. V následujících letech bude zahájeno budování šetrné návštěvnické infrastruktury – vzniknou naučné a zážitkové stezky, ptačí pozorovatelny, informační tabule i vyhlídková místa, která přiblíží příběh přeměny těžební krajiny v živé a dynamické přírodní území. Plné zpřístupnění území veřejnosti se očekává přibližně v roce 2028.
V nejcennějších jádrových zónách zůstane pohyb návštěvníků usměrňovaný s ohledem na chráněné živočichy, avšak na většinové části území bude volný pohyb po cestách a v okolí budou rozvíjeny aktivity spojené s udržitelným ekoturismem a environmentálním vzděláváním. V plánu je mimo jiné realizace naučné stezky zprostředkující principy ekologické obnovy, specifické přírodní hodnoty území, historii využití území a způsoby obnovy krajiny po těžbě. V neposlední řadě představuje také mementu vlastní těžby ve formě industriálních památek a zaniklých obcí.
